Anketa-VÝSLEDKY

5. dubna 2014 v 10:13 | IRIS
Zdravím vás po dlohé době na svém blogu!!!
A výsledky z ankety jsou tu !!!
TI CO ODPOVĚDĚLI ŽE TYRANOSAURUS,.... JE NEJCHYTŘEJŠÍ JSOU BOHUŽEL NA OMYLU. SPRÁVNÁ ODPOVĚD JE TROODON !
 

Dino fun

4. srpna 2013 v 16:32 | IRIS
<iframe width="640" height="360" src="http://www.youtube.com/embed/isTa21tZS3U?feature=player_detailpage" frameborder="0" allowfullscreen></iframe>

Sauropodi

31. července 2013 v 11:28 | IRIS
Sauropodi (Sauropoda) byli příslušníci skupiny velkých až obrovských býložravých dinosaurů. Vyznačovali se většinou silně prodlouženým krkem, kvadrupední (čtyřnohou) chůzí, malou velikostí lebky v poměru k tělu a často velmi dlouhým ocasem. Někteří sauropodi představují největší suchozemské živočichy všech dob. Vyskytují se od konce triasu (asi před 210 miliony let) do úplného konce druhohor (před 65 miliony let) téměř po celém druhohorním světě.Sauropodi vznikli zřejmě koncem triasu. Kdy přesně není známo, protože není jasné, které zástupce Sauropodomorpha lze považovat již za primitivní sauropody. První miliony let, koncem triasu až začátkem jury, sauropodi žili společně s příbuznou skupinou Prosauropoda. Obě skupiny si byly zevnějškem velice blízké. Už v tuto dobu představovali sauropodi velké a mohutné živočichy (7-10 m dlouhé a vážící i několik tun).
Dříve se předpokládalo, že prosauropodi jsou předkové sauropodů, dnes se však paleontologové kloní k názoru, že jde o dvě byť příbuzné, tak samostatně vzniknuvší vývojové větve.
Od začátku střední jury existovali už pouze sauropodi, kteří svoji sesterskou skupinu Prosauropoda plně nahradili. Začali dorůstat do větších velikostí, s délkou často v rozmezí 14 až 18 metrů. Objevili se také první obrovští sauropodi. Zkamenělé stopy nalezené v Maroku (Pojmenované rodovým jménem Breviparopus) svědčí o gigantickém druhu, dosahujícím odhadem podle stop dlouhých 115 cm délky až okolo 50 metrů (Mareš 1993, s. 124). Tento údaj je však zřejmě značně nadsazený. Podobných rozměrů však dosáhli i někteří pozdější sauropodi (např. Argentinosaurus). Během svrchní jury dosáhli sauropodi svého vrcholu. Velmi hojní co do počtu jedinců i druhů, byli stádní zástupci čeledi Diplodocidae, kteří spásali nízkou vegetaci. Během spodní křídy však už skupina Diplodocidae neměla srovnatelný význam a početně ustupovala. Sauropodi sice nebyli tak početní jako dříve, stále však tvořili velmi důležitou složku fauny. Přežili například zástupci čeledi Brachiosauridae, v hojných počtech se vyskytovali zástupci příbuzné skupiny Titanosauria, kde se vyvinuli někteří zvlášť obrovští zástupci. Další poměrně úspěšnou skupinou byla čeleď Rebbachisauridae.

Svrchní křída byla těžkou ranou pro sauropody. Ze všech skupin prokazatelně přežili jen zástupci Titanosauria, přičemž dominantní velcí býložravci byli hadrosauři. Titanosauria se však vyskytovali v některých oblastech poměrně hojně (Evropa, Jižní Amerika). Na druhé straně v Severní Americe se jim nedařilo.
Je zajímavé, že velcí sauropodi se během kolonizace menších ostrovů několikrát nezávisle na sobě vyvinuli do trpasličí formy (Europasaurus koncem jury, Magyarosaurus koncem křídy).Sauropodi byli většinou stádní živočichové. Důkazy o tom nám poskytují především poměrně hojně dochované zkamenělé otisky stop. Jsou známy též nálezy hnízdních kolonií zejména u křídových zástupců rodu Titanosauria. Zda mladí sauropodi skutečně žili první roky svého života samostatně, jak se uvádí například v dokumentárním seriálu televizní stanice BBC Putování s dinosaury, není jisté.

Největší sauropodi I když tendence k nabírání tělesné velikosti je patrná jak u sauropodů, tak u prosauropodů, největších rozměrů dosáhli právě zástupci sauropodů, kam se řadí největší a nejtěžší suchozemští živočichové všech dob. Při určení konkrétních rekordů však nastává problém - čím větší zvíře bylo, tím méně je z něj známo. Druhým problémem jsou velikostní rozdíly mezi jedinci téhož druhu, které jsou způsobeny tím, že sauropodi zřejmě rostli po celý život. Dobrým příkladem je třeba africký Giraffatitan (někdy považovaný za druh roduBrachiosaurus), který byl průměrně 25 metrů dlouhý, ale největší jedinci údajně dosahovali délky až 33 metrů, což je téměř o 30 % více. Když jsou známy pozůstatky jen jediného zástupce druhu, je prakticky nemožné určit, zda šlo o průměrně velkého tvora nebo spíš obra na poměry svého druhu.

Problematická je nejen tělesná velikost, ale i hmotnost. Původní astronomická čísla odhadovaná pro některé rody (136 tun pro rodUltrasaurus, dnes již navíc neplatný) byla snížena o celou třetinu až polovinu. Sauropodi totiž disponovali, jak se ukázalo teprve před nedávnem, značně rozsáhlou soustavou vzdušných vaků a dutých kostí.

Největším poměrně dobře známým sauropodem se dnes zdá být Puertasaurus, který byl popsán v roce 2005 a ve velikosti zřejmě lehce překonal i svého "krajana" Argentinosaura. Jeho velikost se na základě obřích obratlů odhaduje na 35-40 m délky a 80-100 tun hmotnosti.S přihlédnutím ke všem kritériím nakonec zbude několik kandidátů. Rekordmanem mohl být Amphicoelias z čeledi Diplodocidae, známý z úlomku zádového obratle (který snad měřil v kompletním stavu až 2,7 metru; samotné zvíře bylo podle odhadů 45 až 62 metrů dlouhé a velmi těžké, i kdyby byl A. velmi lehce stavěný - odhady hovoří o hodnotě přes 122 tun). Nicméně tento rod nelze brát v úvahu, dokud se z něj nenajde další fosilní materiál. Lépe známý Sauroposeidon z čeledi Brachiosauridae (známý z prodloužených krčních obratlů, kdyby se podobal příbuzným rodům, musel být 30 až 35 metrů dlouhý a 18 metrů vysoký), přičemž je známo více kandidátů, kteří se jim v délce nebo hmotnosti blíží (Seismosaurus, Supersaurus, Argentinosaurus, Bruhathkayosaurus).
Jedny z největších fosilních stop sauropodů byly objeveny ve Francii v dubnu roku 2009. Měří na délku kolem 150 cm, nemusí však být zcela největší.[4] Zajímavostí je, že sauropodi měli také nejdelší nervy, jaké kdy u obratlovců vznikly. Jednotlivé nervové buňky mohly dosahovat délky až kolem 40 metrů a vzruch byl jimi veden do mozku až 0,5 .
 


Teropodi

31. července 2013 v 11:21 | IRIS
Teropodi (Theropoda, "obludné nohy") byli obecně všichni masožraví dinosauři. Byli (a v podobě ptáků dodnes jsou) téměř výhradně dvounozí (bipední) a patřili do skupiny Saurischia, tedy plazopánvých dinosaurů. Přestože v drtivé většině vykazují masožravost, některé křídové formy byly také druhotně všežravé nebo zcela býložravé. Teropodi se nejprve objevují během období karnu (svrchnítrias), asi před 235 miliony let. Od konce triasu představovali jediné velké pozemní predátory (s výjimkou krokodýlů), těmi zůstali až do konce druhohor před 65 miliony lety. Dominantní predátory tedy představovali po dobu celých 150 milionů let. Dnes jsou reprezentováni více než 9800 druhy ptáků, kteří se vyvinuli na konci jury (asi před 150 miliony let) právě z malých teropodů.Největším v současnosti dobře známým teropodem je Mapusaurus a jemu blízce příbuzný Giganotosaurus, Tyrannotitan aCarcharodontosaurus (přes 13 metrů délky a kolem 8 tun hmotnosti), pravděpodobně ještě větší byl však Spinosaurus, který mohl údajně dosáhnout až 18 metrové délky a hmotnosti kolem 12 tun. Měl také nejdelší lebku, dosahující snad až 2,4 metru. Největší stopy teropoda byly objeveny v roce 2009 v Maroku a měřily na délku 90 cm.
Naopak nejmenším teropodem (a neptačím dinosaurem vůbec) byl zřejmě Scansoriopteryx (nebo Epidendrosaurus, pokud se jedná o synonyma), dlouhý jen kolem 12-15 centimetrů. Pokud počítáme i dnešní dinosaury - ptáky - pak nejmenším teropodem a dinosaurem vůbec je kolibřík čmeláčí s délkou kolem 5 cm

Troodon

31. července 2013 v 11:11 | IRIS
Troodon ("zraňující zub") byl drobným masožravým dinosaurem, který žil asi před 75 - 65 miliony let. Jeho fosílie byly nalezeny vkanadské Albertě, americkém Wyomingu a Montaně.Byl to asi 2 metry dlouhý, 1 metr vysoký a 60 kilogramů vážící teropod. Reprezentoval v rámci skupiny Deinonychosauria čeleď úspěšných lovců Troodontidae. Troodon měl protáhlou štíhlou lebku s malými, trojúhelníkovými zuby, velkýma, dopředu směřujícíma očima, a velkým mozkem. Měl také dlouhý ocas, který ale na rozdíl od deinonycha nebyl vyztužen zkostnatělými šlachami. Dále disponoval chápavými předními končetinami, které zřejmě spolu s nebezpečným pohyblivým drápem na druhém prstě zadních končetin, pomáhaly přidržet a zabít kořist. Jiní paleontologové se domnívají, že tito dinosauři pomocí srpovitých drápů šplhali po stromech. Tato teorie však dosud není potvrzená a vzhledem ke skutečnosti, že u velociraptora se využití za účelem usmrcení potvrdilo, je možné, že jejím primárním účelem skutečně mohlo být drásání kůže oběti. Troodon se pravděpodobně živil drobnýmiobratlovci (nejspíše mláďaty jiných dinosaurů, savci a ještěrkami). Díky velkým očím viděl dobře i za ranního a večerního šera, kdy vycházel na lov. Podobal se tedy, silou a postavením v přírodě, dnešním rysům, případně pumám.

Liopleurodon

29. července 2013 v 14:27 | IRIS
Liopleurodon byl obrovský masožravý mořský plaz, který žil před 160 až 155 miliony let (stupeň callov) ve střední juře. Nepatří však mezi populární dinosaury, kteří vytvořili jen terestrické (sucSe svými čtyřmi ploutvemi byl vytrvalý plavec. Ačkoli tyto čtyři ploutve nebyly zas tak dobré k plavání, dokázal velmi prudce zrychlit, což je velmi důležité pro dravce, který útočí ze zálohy. Studie jeho lebky prokázala, že svým čichem dokázal zachytit určité pachy. S největší pravděpodobností měl velmi málo nepřátel, do jeho jídelníčku patřili zejména žraloci. Pravděpodobně se jedná o jednoho z největších masožravých tvorů, kteří kdy na zemi žili.hozemské) formy.

Velikost a váha Není dosud jistá. Paleontolog L. B. Tarlo vychází z toho, že délka lebky pliosaura, (mezi něž patří i Liopleurodon) tvoří jednu sedminu celkové délky těla. Nejdelší nalezená lebka Liopleurodona měří 3 metry. Podle propočtů Tarlose tento Liopleurodon měřil asi 11 metrů. Nedávné studie prokázaly, že lebka byla jenom jedna pětina celkové délky těla. Běžný Lioplerodon měřil tedy mezi 25 až 28 metry. V dokumentu Putování s dinosaury je uváděno, že Liopleurodon vážil dokonce 150 tun a měřil 28 metrů.


Triceratops

29. července 2013 v 11:35 | IRIS
Triceratops neboli "hrozná třírohá hlava" je druhý historicky popsaný (1889) rohatý dinosaurus (první byl rod Monoclonius již roku1876); Triceratops byl robustní čtyřnohý býložravec, jehož výška v nejvyšším bodě zad činila až 3,0 m, délka až 9 m a váha kolem sedmi (možná ale i přes deset) tun. Byl tedy zároveň jedním z největších známých rohatých dinosaurů (ceratopsidů). Je však pravděpodobné, že jeho evoluční předek Eotriceratops xerinsularis, popsaný v roce 2007, byl ještě větší (délka možná až 12 metrů). Podobně jako ostatní rohatí dinosauři i Triceratops žil s velkou pravděpodobností ve stádechNa obličejové části měl tři rohy dlouhé přes jeden metr. Výrazný týlní štít tvořila pevná kost, která možná sloužila k obraně před predátory nebo také jako ozdoba důležitá při sexuálním ceremoniálu. Týlní štít je ojedinělý i mezi rohatými dinosaury - je celistvý, zatímco jiné druhy měly často štíty s dvěma otvory uprostřed. Měl také jednu z největších lebek ze všech známých dinosaurů, velkou asi jako čtvrtina jeho těla (délka až 2,4 metru). Rekordně dlouhou lebku měl jiný ceratopsid, Pentaceratops sternbergi, a to 3,1 m. Převážnou část lebky triceratopse však tvořil prázdný prostor, který sloužil jako ochranná vrstva mozku při nárazech. Jedna strana zubů měla měkčí sklovinu, takže se při žvýkání opotřebovávala rychleji a chrup zůstával neustále ostrý..

Ankylosarus

29. července 2013 v 11:30 | IRIS
Ankylosaurus ("Neohebný ještěr") je rod ptakopánvého dinosaura, jež zahrnuje druh (A. magniventris). Fosílie tohoto mohutného obrněného býložravce jsou známy z nejmladších vrstev křídového útvaru (asi před 68-65,5 miliony let).
Vzhledem ke skutečnosti, že není známa ani jediná kompletní kostra ankylosaura, jeho délka i hmotnost zůstává nejistá. Každopádně však šlo o největšího zástupce své čeledi. Některé odhady délky se pohybují okolo 9-11 metrů, jiné pouze okolo 6,25 m.
Hmotnost tohoto velkého dinosaura se vzhledem k jeho mohutnosti mohla pohybovat kolem 6-12 tun. Pro ankylosaura je typické kostěné "brnění", které chránilo celé zvíře před útoky velkých dravců. Ke stejnému účelu sloužila i masívní kostěná palice na ocase, představující nebezpečnou zbraň proti útočícím teropodům.

Giganotosaurus

28. července 2013 v 18:04 | IRIS
Giganotosaurus carolinii je jedním z největších masožravých dinosaurů (teropodů), známým podle dobře zachovalé kostry. Tento obří dravec žil asi před 98-96 miliony let na území dnešní Argentiny. Byl objeven paleontologem Rubenem Carolinim v roce 1993 a popsán o dva roky později podle kostry kompletní asi ze 70%. Dnes je obvykle považován za druhého největšího známého teropoda (viz také Velikost dinosaurů).Giganotosaurus vystřídal populárního tyranosaura na čele neoficiální tabulky velikosti masožravých dinosaurů, kde se předchozí rekordman, i když ne zcela právem, držel celých 90 let. Giganotosaurus měl celkově delší lebku (180 cm, ale někteří jedinci až 195 cm), délku asi 14-15 m a hmotnost okolo 8 tun - největší dobře známý jedinec tyranosaura byl asi o 1 metr kratší a vážil zhruba o 1,5 tuny méně). Na druhou stranu, mozek giganotosaura byl asi o polovinu menší, než u vývojově pokročilejšího celurosauridníhoteropoda tyranosaura. Giganotosaurus měl sice lebku téměř až o třetinu delší než tyranosaurus, ale bývalý rekordman ji měl na rozdíl od větších teropodů jako byl Giganotosaurus či Spinosaurus mnohem mohutnější a více přizpůsobenou drtivým nárazům a čelistnímu stisku. Existují také dosti pravděpodobné domněnky (odvozené od izolovaných kostí), svědčící o tom, že mohli žít i větší tyranosauři, než byl Giganotosaurus, dosahující délky i kolem čtrnácti metrů.
V roce 2006 byl na základě fosílií objevených v letech 1995 a 19972001 popsán nový druh velmi blízce příbuzného teropoda, který dostal vědecké jméno Mapusaurus roseae. Ten prokazatelně dorůstal délky 12,2-12,6 m, mohl však být celkově mohutnější.Soubor:Giganotosaurus scale.png

Tyranosaurus ( rex)

28. července 2013 v 17:55 | IRIS
Tyrannosaurus rex ("tyranský královský ještěr" - odvozeno ze starořeckého τύραννος - tyrannos = vládce, resp. krutovládce, alatinského rex = král) byl jeden z největších masožravých dinosaurů (teropodů) a zároveň jedním z největších suchozemskýchpredátorů všech dob. Přesto, že již ztratil primát největšího dravého dinosaura, svou tělesnou stavbou patřil k nejmohutnějším a nejnebezpečnějším. Žil před asi 68-65 miliony let (na konci křídové periody druhohorní éry) na území celého západu dnešníchSpojených států amerických. Nedávný nález však ukazuje na fakt, že tento rod mohl jiným druhem existovat již o několik milionů let dříve. Dnes je tento druh zřejmě nejznámějším dinosaurem vůbec.

Největší dosud objevený exemplář, zvaný podle své objevitelky, paleontoložky Sue Hendricksonové "Sue", měří na délku 12,8 metru a vážil za živa asi 6,5 tuny. Jde zároveň o nejlépe zachovanou kostru tohoto dinosaura, kompletní z více než 80%. Některé objevy izolovaných kostí však svědčí o ještě větších jedincích. V současnosti je odborně zkoumán jedinec tohoto rodu (známý pod přezdívkou C-rex, C. rex nebo Celeste), který je podle informací paleontologa Jacka Hornera o celých 10% větší než Sue. Odhaduje se, že největší tyranosauři mohli dosahovat délky kolem 14 metrů a hmotnosti 7,5 tuny (nejvyšší odhad je dokonce 9 tun), čímž by překonali dokonce i obří karcharodontosauridní teropody (např. giganotosaura). Nejdelší dosud objevená lebka je dlouhá rovných 150 cm se zuby dlouhými až 33 cm (MOR 008 v Museum of the Rockies; Bozeman, Montana).Soubor:Trex1.png

Kam dál